Zástavní právo

Zástavní právo je forma zabezpečení pohledávky, které umožňuje věřiteli, aby se uspokojil z výnosu prodeje zástavní věci v případě, že dlužník nesplní svou závazek. To znamená, že pokud dlužník nesplní své závazky vůči věřiteli, věřitel může prodát majetek, na který je zástavní právo ustanoveno, a uspokojit svou pohledávku z výtěžku z tohoto prodeje.

Zástavní právo je obvykle ustanovováno na nemovitosti (hypotéka), ale může být také ustanoveno na movitých věcech (např. automobily, stroje, zásoby) nebo na právech (např. patent, ochranná známka). Ustanovení zástavního práva bývá obvykle upraveno zástavní smlouvou a musí být následně zapsáno do příslušného veřejného registru (např. katastru nemovitostí nebo registru zástavních práv u movitých věcí a práv) pro její účinnost vůči třetím osobám.

Zástavní právo končí splacením zajištěné pohledávky, zánikem zástavní věci nebo zrušením zástavního práva zástavním věřitelem.